Ovacopi, tradiční setkání copywriterů a příznivců copywritingu, už dávno není jen komorní session pro pár známých Květky Liškové, jak vtipně poznamenala sama pořadatelka v úvodu akce. Z pohodlných gaučů a pár židlí v někdejší Vivě, přes inspirativní prostor v ostravském Hubu, až do malého sálu v Gongu. Kapacita 250 lidí a bylo plno. A bylo fajn.
Ženy v převaze
Odjakživa fandím ženám, které se dokázaly v něčem prosadit, čtu přednostně literaturu psanou ženami, sleduji příběhy zajímavých žen… a tak všelijak podobně, nebudu tady z toho dělat žádné feministické okénko, zkrátka žena jako fenomén mě zajímá, a tak mě zaujalo, že 2 ze 3 přednášejících na 10. Ovacopi budou právě „holky“. Navíc nejen holky ledajaké, ale ze Zootu a z Tchiba. Jakože chápete z toho Zootu, kde si i u produktového popisku poslintám klávesnici a mám chuť spáchat copywriterské harakiri, protože mě to nenapadlo dřív. A z Tchiba, z jediného newsletteru, který mě vždycky, ani nevím jak, přitáhne na stránky jejich e-shopu. Tam to na mě mají nachystané tak, že doma všichni spíme v Tchibo pyžamu, pijeme Tchibo kávu z Tchibo hrnků a cvičíme v Tchibo teplákách. Peklo. Ale dělají to dobře. Respekt.
3 přednášky = 3 top brandy
Tak tedy Lenka Wehrenberg ze Zootu, Adriana Šnajdrová z Tchiba a třetí, rozhodně ne jen do počtu, Stanislav Gálik. Trojice marketérů, kteří mají k psaní zatraceně blízko. Záměrně píši „marketérů“, protože primárním úkolem všech tří (ano, i Standy) je prodat a prodat toho hodně. Brand postavený na super obsahu tuhle schopnost má. Proto jsem se moc těšila.
Zoot, Lenka Wehrenberg a hvězdičky
Po prvních minutách přednášky Lenky Wehrenber ze Zootu jsem začala být lehce nervózní: kde je duhový jednorožec, DOBRO a nekonečná RADOST? Pak jsem si chvíli představovala, jak těžko se před lidmi mluví mně. Čas se zastavil a já jsem se začala modlit, ať to Lenka proboha vydrží do konce a neomdlí. Dopadlo to dobře, poslední slide, opona, zvoneček. Naštěstí. Z kupy písmenek v lehce chaotické prezentaci jsme se dozvěděli, že zákazníkům se vyplatí nelhat, přiznat svou chybu a poslat jim ve vhodnou chvíli dáreček. Na to oni slyší. Tak nevím, chtěla jsem mrknout pod zootí pokličku, zjistit, kam vlastně chodí na všechny ty skvělé nápady a slovní hříčky, prostě taková exkurze by mě jako kopíka vážně bavila, ovšem nekonala se. A olbřímí je podle Lenky jen „pěkné slovo“, ne geniální nápad. Ach jo.
Tchibo, Adriana Šnajdrová a faktor Blanka
Adriana Šnajdrová z Tchiba nás probudila. Doslova. Prezentaci otevřela svižným spotem s ukázkami z Tchibo blogu. Široký úsměv a živý projev. Hned zkraje mě přinutila přemýšlet nad tím, proč persona Tchibo blogu vypadá nota bene jako nějaká paní Blanka: spokojená skoropadesátnice v děsné halence, která ráda peče, cvičí, cestuje a pečuje o děti. Na mě tak tedy působila. Jsem stálá Tchibo zákaznice, ale vůbec (mám hrozné nutkání těch kroužkovaných ů napsat víc) si nepřipadám jako paní Blanka. Jsem Radka, 37 let, 2 děti a nakupuji v Tchibo. S paní Blankou mě nepojí vůbec nic. Asi to bude tím, že nečtu pravidelně ten blog (však je psaný pro paní Blanku, a proto mě tematicky nepřitahuje). Což se ale paradoxně vylučuje s tím, že veškerá jiná Tchibo komunikace mě oslovuje až moc.
Mate mě to celou dobu: ukázky z blogu, co se paní Blance líbí a nelíbí. Nezaujala ji třeba zimní móda v ninja stylu, nebo raw kuličky z ibišku. Ale to by nezaujalo ani mně. Kdo ta paní Blanka ve skutečnosti je? I přes faktor Blanka mě Adriana svou přednáškou baví a to je důležité. Zajímavá čísla, závěry z nich vyvozené, copy tipy, které fungují (sice taky staré známé, ale zasazené do kontextu hned působí tak nějak načechraněji.
Stanislav Gálik, Dominik Hašek a ti Druzí
Stanislava Gálika jsem znala už z jeho minulé Ovacopi přednášky, takže jsem věděla, do čeho jdu. Že to bude pecka, slovo, které se hned zkraje ukázalo jako zcela nedostačující. Pokud by existovala „superpecka“, pak by to možná odpovídalo. Standa, který si stoupnul jako jediný sebevědomě úplně před první řadu publika a netopil se vzadu u plátna, potřeboval jen pár okamžiků a už nás měl. Jeho zážitky z cest formou rich hikingu, tedy stopem výhradně s bohatými a úspěšnými lidmi, zpočátku působily jako nezávazný pokec o tom, jak jsem jel kolem světa a jak to bylo super, provázený fotkami z alba cestovatele.
Nejmíň do poloviny Standova strhujícího vystoupení jsem vůbec nezaznamenala, že jsem vlastně součástí právě probíhajícího brandingu. Asi jsem si špatně přečetla úvodní slide, ale až během přednášky jsem zjistila, že o tom svém cestování Standa sepsal knihu, která právě vychází. Postupně mě tenhle obratný řečník přesvědčil, že titul „Jak jsem stopoval letadlo“ , prostě musím mít. A k podobnému rozhodnutí určitě dospěla minimálně polovina přítomného publika. Už se s tou knihou vidím zavrtaná do křesla, v teplém světle lampy, uprostřed listopadových plískanic. Psychologie prodeje dovedená k dokonalosti. Skvělá, zábavná přednáška, klidně bych tam seděla ještě teď a tleskala.
Stručně shrnuto: 10. Ovacopi se zkrátka povedlo. Příjemný večer, fajn lidi, jedinečné prostory Gongu. Jednička dvakrát podtržená. Těším se na Ovacopi s číslem 11 a děkuji organizátorům, že nás v Ostravě stále překvapují zajímavými tvářemi českého copywritingu.